Přesličkovité rostliny-Equisetopsida

 

Kdy:      největšího rozmachu dosáhly v karbonu

                       (296-360 miliomů let)

Výška:   některé druhy jako calamites sp. dosahovaly 20-30m

               a jejich  dutinovyté kmeny dosahovaly 1m průměru.

 

Nálezy předchůdců dnešních přesliček známe již z devonu. Byly to ještě drobné bylynné nebo keřovité typy. Z nich se vyvinuly během milionů let statné stromy vysoké až 10 metrů,s průměrem kmene až 1 metr. Karbonské a permské stromovité přesličkovité rostliny shrnujeme pod název Calamitaceae (podle kmenů,které dostaly označení Calamites-kalamity). Stejně jako mnohé rostlinné skupiny, které prodělávali svůj rozvoj a zánik v permokarbonu , také právě kalamity nepřečkaly prvohorní éru.

 

Mohuté kmeny druhů rodu Calamites vyrůstaly z vodorvně uložených tlustých podzemních stonků-oddenků-s drobnými kořínky . Pletiva oddenků byla prostoupena četnými kanálky, které měly nejspíše provzdušňovací funkci. Svědčí to o tom , že tyto rostliny rostly v močálech . Kmen těchto typů měl silně vyvinutý dřevní válec ,  pravděpodobně s druhotným tloustnutím . U mladších rostlin probíhala středem kmene ještě dřeň již nebyla vyvinuta a místo ní se vytvořila dutina (calamos-dutina,roura),podle niž kmeny dostaly název Calamites.    Povrch kmene byl rozbrázděn podélnými rýhami , jež se na uzlinách (nodech) lámaly a vytvořily mírně klikatou čáru , která byla způsobena tím , že svazek cévní se před uzlinou rozštěpil ve dvě větve.

 

                         Čeleď Calamitaceae

 

Zahrnuje vymřelé, převážně stromovité rostliny, které svým vzhledem připomí-naly přesličky. Rostly ku konci prvohor, zejména v karbonu, kde tvořily podstatnou část tehdejší vegetace. Podílely se také značnou měrou na vzniku uhelných slojí. Jak již bylo řečeno, byly to rostliny stromovité, význačné druhotným tloustnutím, což u recentních přesliček neznáme. Kmeny jsou článkováné, jejich jádra (výlitky dřeňových dutin) podélně žebrováná. Žebra se v uzlech (nodech) obvykle střídají, u typů archaičtějších jich bývá část ještě průběžná. Svazky cévní jsou tvořeny podélnými provazci, které se na konci článků (internodů) štěpí ve dva provazce a spojují se se svazky sousedního článku. V místě rozštěpení se odvětvuje slabý svazek (stopa listová), který vchází do listů (obr. 15b). Osy se větví přeslenitě, postranní větve vyrůstají v uzlinách buď po jedné, nebo

ve větším počtu. Po jejich odpadnutí zůstaly na kmenech okrouhlé až čtvercové jizvy. Na jádrech se k těmto jizvám často sbíhá (konverguje) několik žeber. Povrch kmenů bývá hladký, podélně jemně rýžkovaný nebo i zdobený jemnou síťovitou kresbou, patrnou však jen pod lupou. Dobře vyvinuté asimilující listy vyrůstaly jen na tenčích postranních větvích. Jsou tenké, čárkovité až kopinatě čárkovité, vždy jednoduché, nedělené. Bývají vždy uspořádány v přeslenech, buď volně, nebo při bázi srostlé v úzký límeček (Astero-phyllites, Annularia). Silnější kmeny byly opatřeny listy odchylného typu, čárkovitými, ke kmeni přitisklými a často pošvatě srostlými, označovanými jako Calamariophyllum. Po odpadnutí zanechávaly na koncích článků kolem uzlin eliptické až kruhovité jizvy, popřípadě jen drobné, tečkovité. Někdy jsou nezřetelné. Výtrusné šištice jsou složeny ze vzájemně se střídajících přeslenů sporangioforů (vzájemně superpono-vaných) a brakteí (vzájemně střídavých). Kmeny calamitů vězely v zemi mohutnými článkovanými oddenky, na nichž vyrůstaly pod nodální linií nepravidelně vidličnatě větvené silnější kořeny, hustě opatřené jemnými vedlejšími kořínky. Výplně jádra oddenků jsou často k nerozeznání od výplně kmenů.

Rozlišujeme dva typy kořenů:

           

Pinnularia - vedlejší kořínky jsou uspořádány ve dvou řadách (tab. X , obr. 2)

Myriophyllites - vedlejší kořínky jsou rozmístěny nepravidelně po celém povrchu kořenů

 

V čeledi Calamitaceae rozlišujeme podle úpravy kmenů několik rodů, z nichž v ostravsko-karvinském produktivním karbonu jsou zastoupeny dva:

 

Mesocalamites Hirmer

Calamites Suckow

Mesocalamites Hirmer

 

Mesocalamites Hirmer

 

Morfologicky tvoří jakýsi přechod mezi asterocalamity a calamity. Jeho výskyt je omezen na svrchní část spodního karbonu a část karbonu svrchního. Je pozoruhodný nepravidelným průběhem svazků cévních, který se projevuje tím, že žebra na jádrech kmenů jsou zčásti průběžná, zčásti střídavá.

 

Mesocalamites roemeri Goeppert

 

Kmeny dlouze článkované; žebra jejich jader jsou zaoblená, na konci zašpičatělá. Jizvičky na horním konci žeber článků jsou eliptické, na dolním tečkovité, poduškovité. Větvení os bylo v intervalu tří článků.

Výskyt: spodní část ostravského souvrství.

 

Calamites Suckow

 

Obsahuje hlavní část svrchnokarbonských přesliček. Zatím se jen ve výjimečných přípa-dech podařilo zjistit, které ze známých typů kořenů, listů nebo výtrusnicových orgánů náležejí k různým druhům těchto kmenů. Jádra pravých calamitů jsou opatřena žebry, střídajícími se důsledně v uzlech. Na nodech jsou patrny jizvy po listech.

Podle způsobu větvení (tj. rozestavení jizev) rozlišují se tři typy:

 

a)        Calamitina - větvení os pravidelné, vždy v intervalu určitého stej-

ného počtu článků

b)        Eucalamites - větvení pravidelné, vždy na každé uzlině (nodu) článku

c)        Stylocalamites-větvení velmi sporé a nepravidelné, vždy v intervalu

většího, avšak různého počtu článků. Typy často skoro nevětvené, kulovitého vzrůstu

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

citace knihy: FLÓRA PRODUKTIVNÍHO KARBONU OSTRAVSKO-KARVINSKÉHO REVÍRU

    ÚSTŘEDNÍ  ÚSTAV  GEOLOGICKÝ,Eva Purkyňová,

Obálku navrhl Jiří Izera,Redaktora publikace: Marie Puchtová

Technický redaktor: Oldřich Dunka ,Vytiskly Středočeské tiskárny provozovna 113 v Praze,

13,00 AA - 13,26 VA - D 13*10192 - ST - 113-1875 61

 Náklad 300 výtisků — 03/11 — I. vydání,63 III

 

 

Calamites sp.

Hezky široký , nestlačený kmínek Calamites sp.

 

Calamites cistii

Kásný veliký kmínek Calamites cistii v jemnozrnném pískovci .

 

cf Calamostachys sp.

cf Calamostachys sp. - šištice neznámé přesličky

 

Calamites sp.

Calamites sp.

1-3 foto. Na fotkách jsou viditelné i šištice přesličky.

Dokonce i místa ze kterých vyrůstají.

4-5 foto. Obrácená strana fosílie.Taky Calamites sp.

 

 Zkamenělina Calamites sp. vlevo.Vpravo kořen plavuňe - Stigmaria ficoides

 

           Zkamenělina Calamites sp.

 

    Calamites sp

   kmínek Calamites sp.

.....na obrázcích je jasně vidět dutá část uprostřed kmínku....

 

 

 

                      Zkamenelina Calamites sp. s nějakou šišticí.....

                        Poslední fotka z pětice.Obrácená strana fosílie.

 

Asterocalamites sp.

Asterocalamites sp. Krásně viditelné stopy po bočním větvení .

 

Language selection here!!!

 

      Calamites suckowi

Zkamenělý kmínek přesličky Calamites suckowi

 
 
 
 
TOPlist