Pleistocén

 

Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti. (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let) Pod pojmem pleistocén bylo zamýšleno pokrýt celé období opakovaného zalednění, nicméně začátek byl datován příliš pozdě a ochlazování i zalednění se nyní předpokládá již na konci pliocénu. Někteří klimatologové by proto preferovali umístit začátek pleistocénu na 2,6 milionu let před dneškem. Stratotyp spodní hranice čtvrtohor a tedy i pleistocénu je ve Vrice, Kalábrie, Itálie39°2′ s. š., 17°8′ v. d.. Horní hranice mezi pleistocénem a holocénem je kladena prozatím 11,5 tisíc let (ka) před současnost (k roku 1950). Někdy se uvádí také 10,3 tisíc let (ka) před současnost, což se někdy zjednodušuje na 10 tisíc let (ka).

Pleistocén se dělí na spodní, střední a svrchní.

Slovo pleistocén je odvozeno z řeckého pleiston (nejvíce) a ceno (společenství). Označení pleistocén použil roku 1839 britský právník a geolog Charles Lyell (14. listopad 179722. únor 1875).

Nepřetržitý průběh klimatických změn v pliocénu, pleistocénu i holocénu byl důvodem, proč Mezinárodní komise pro stratigrafii upustila od dříve běžně užívaného termínu čtvrtohory. Proto je pleistocén součástí periody neogén, která byla dříve zahrnována pod období označované jako třetihory. Pojmy třetihory i čtvrtohory již nejsou oficiální stratigrafickou jednotkou.

 

Klima

 
Maximální rozsah pevninského zalednění v pleistocénu.

Pleistocenní klima bylo charakteristické opakováním ledových dob (glaciálů), kdy pevninské ledovce dosahovaly v některých místech ke 40. rovnoběžce. Je odhadováno že až 30 % zemského povrchu bylo pokryto ledem. Navíc zóna permafrostu se táhla do vzdálenosti několik set kilometrů od jižního okraje ledovce v Severní Americe, a mnoha set kilometrů v Eurasii. Průměrná teplota u okraje ledovce byla -6 ° C; na okraji permafrostu 0 ° C.

V každé periodě zalednění bylo svazováno obrovské množství vody v kontinentálních ledovcích, které dosahovaly mocnosti 1500 - 3000 m. To způsobovalo, že hladina moří byla přes 100 metrů níž než dnes. Během dob meziledových (interglaciály) hladina moří opět stoupala, zaplavovala dřívější pevniny a průměrná teplota na povrchu země byla podobná jako dnes, nebo dokonce vyšší.

Účinky zalednění byly znát po celém světě. Antarktida byla pokryta ledem celý pleistocén, a to už od předcházejícího pliocénu. Andy byly pokryty v Patagonii ledovou čepicí. Ledovce byly též na Novém Zélandu i Tasmánii. V současnosti tající ledovce na Mount Kenya, Kilimandžáro a Ruwenzori byly větší. Ledovce existovaly též v horách Etiopie a na západě v pohoří Atlas.

Na severní polokouli se mnoho ledovců spojilo dohromady. Ledovec pokrýval velkou část Severní Ameriky, celou severní Evropu, Velkou Británii. Velkým ledovcem byly pokryty Alpy, a menší ledovcové splazy měla řada dalších evropských pohoří včetně Šumavy, Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Tater. Severní moře byla zamrzlá.

Na jižních okrajích ledovců se tvořila rozsáhlá jezera kvůli přerušeným odtokům a sníženému odpařování v chladném vzduchu. Severní centrální části Severní Ameriky pokrývalo sladkovodní jezero Agassiz. Dalším velkým jezerem bylo jezero Bonneville v místech, kde se dnes nachází Velké Solné jezero. V Eurasii se vyvíjela rozlehlá jezera v důsledku rychlého odtávání ledovců. Řeky byly větší a měly vyšší průtok. V afrických jezerech bylo více vody v důsledku omezeného odpařování.

Na druhé straně pouště byly sušší a rozsáhlejší, protože kvůli menšímu oceánskému odpařování byly srážky nižší.

 

                        Fauna

 
Velká pleistocénní fauna
 
Pleistocénní fauna

Během pleistocénu dochází k postupnému vymírání tzv. megafauny. Toto vymírání začalo již v pliocénu. Nejvíc velkých savců vymíralo na konci posledního glaciálu – würmu. Vymírají mastodonti, mamuti, šavlozubí tygři a další druhy. Pokračuje vývoj člověka. Během poslední doby ledové se objevuje již jeho moderní forma – homo sapiens sapiens. Vymírají neandrtálci. Většina rostlinných i živočišných druhů známých z dneška v té době již existovala.

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation

 

Language selection here!!!

 

Krásné pleistocéní kresby maloval malíř David Berger .

 

Video mé produkce . Jednoduchý návod jak konzervovat pleistocéní kosti a zuby .

 
 
 
 
TOPlist