Miocén-Baden

 

        Miocén

Miocén (23 Ma - 5,33 Ma před současností) je nejdelší geologická epocha v období kenozoika, resp. neoficiální pomocné časové jednotky terciéru (třetihor), spadá do mladší terciérní periody neogénu. Jméno této epoše dal anglický geolog Charles Lyell. Jméno je odvozeno od řeckého slova meiōn (méně) a latinského recens (současnost) - tedy "méně současný". Název odkazuje k odhadu, že v miocénních mořích bylo přibližně o 18% méně moderní bezobratlé fauny, než v mladším pliocénu. A mořská bezobratlá fauna je často důležitá pro určení stáří konkrétních usazených hornin, některé druhy jsou tzv. vůdčími fosiliemi.

Geologie a klima

V obou Amerikách v důsledku subdukcePacifiku vznikají AndySkalnaté hory, na jižním okraji Severní Ameriky se začal formovat poloostrov, který později, v pliocénu vytvořil pevninskou šíji mezi Severní a Jižní Amerikou, po celý miocén jsou však oba kontinenty ještě odděleny mořem. V důsledku spojování kontinentů na východní polokouli se zmenšoval rozsah vnitrozemských moří. Velice složitý byl vývoj dříve tropického oceánu Tethys, předchůdce dnešního Středozemního moře. Zde ustupuje moře z oblasti Paratethydy, tedy i z území dnešního Česka. Ve stejné oblasti dochází k výzdvihu AlpKarpat. Moře je zde částečně vytlačováno tektonickým zdvihem oblasti, v jiných částech, jde i o oblast dnešní MoravySlezska, též díky horizontálním směrem odjinud nasouvaným horninovým příkrovům. Moře Tethys mizí též z Blízkého východu, kde po něm zůstávají uzavřená nebo téměř uzavřená vnitrozemská moře či jezera, jde o ČernéKaspické moře nebo Aralské jezero. V důsledku postupující kolize africkéeuroasijské tektonické desky byl uzavřen dnešní Gibraltarský průliv. V Asii došlo ke kolizi s Indickým subkontinentem, přičemž byla započata tvorba Himálaje.

Spodní a střední miocén byl nejteplejším obdobím neogénu a klima bylo teplejší i než v předcházejícím období oligocénu; ve střední Evropě se odhaduje, že byla průměrná teplota oproti předchozímu stavu až o 9 °C vyšší. Na Antarktidě se již od eocénu postupně rozšiřoval ledovcový štít, v Arktidě však žádné trvalé zalednění neexistovalo. V pozdním miocénu se již mj. v důsledku mohutných horotvorných procesů začalo ochlazovat a s ochlazením souviselo i vysušování klimatu s příslušnými důsledky pro živé ekosystémy. Přesto byl pozdní miocén podstatně teplejším obdobím než současnost, ani v této době bychom žádné významné zalednění na severu nenašli.

Důvodů k pozdněmiocénnímu ochlazení mohla být celá řada. Jednalo se pravděpodobně o kombinaci několika dlouhodobých trendů, konkrétně o otevření spojení mezi ArktidouAtlantikem, omezení mořského proudění v oblasti Indonésie, značný vliv jistě měla tvorba vysokých pásemných pohoří na stycích tektonických desek jako jsou Alpy, Skalnaté hory, Andy či Himálaj, vyšší nadmořská výška kontinentů, ale též větší množství nově odhalených hornin, které chemicky interagovaly s atmosférou a odnímaly z ní tak oxid uhličitý. Vysoká a mnoho kilometrů dlouhá pohoří začala vytvářet srážkový stín, díky němuž se rozšiřovala bezlesá krajina a zdůrazňoval ráz kontinentální ráz klimatu.

Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation                                                                                         

 

        Mlži a plži Miocénu - Baden

 

Panopea sp.

Lokalita Mušlov .

 

Megacardita jouanneti

Megacardita jouanneti fosilní mlž .

 

Cancellaria sp.

Cancellaria sp. fosilní plž .

 

Terebralia bidentata

Terebralia bidentata fosilní plž .

Doména Eukaryota
Říše Animalia
Kmen; Oddělení Mollusca
Třída Gastropoda
Řád Caenogastropoda
Čeleď Potamididae
Rod Terebralia
Druh Bidentata
 

Turritella bicarinata

Turritella bicarinata fosilní plž .

Doména Eukaryota
Říše Animalia
Kmen; Oddělení Mollusca
Třída Gastropoda
Řád Caenogastropoda
Čeleď Turritellidae
Rod Turritella
Druh Bicanirata
 

Gyrineum sp. ?

Gyrineum sp. ? fosilní pmž .

 

Ancilla (Baryspira) sp.

Ancilla (Baryspira) sp. fosilní plž

 

Potamides papaveraceus

Fosilní plž Potamides papaveraceus .

 

Ficus sp.

Fosilní plž Ficus sp.

 

Vermetus sp.

Fosilní mlž Vermetus sp.

 

Turritella eryna eryna

Fosilní plž Turritella eryna eryna .

Doména Eukaryota
Říše Animalia
Kmen; Oddělení Mollusca
Třída Gastropoda
Řád Caenogastropoda
Čeleď Turritellidae
Rod Turritella
Druh Eryna Enyra
 

Fusus glomoides

Fosilní plž Fusus glomoides .

 

Aporrhais pespelecani

Fosilní plž Aporrhais pespelecani .

 

Ostrea sp.

Fosilní mlž Ostrea sp.

 

Diloma orientalis

Fosilní plž Diloma orientalis .

 

Astraea meynardi

Fosilní plž Astraea meynardi .

 

Conus sp.

Fosilní plž Conus sp.

Doména Eukaryota
Říše Animalia
Kmen; Oddělení Mollusca
Třída Gastropoda
Řád Caenogastropoda
Čeleď Conidae
Rod Conus
Druh ?
 

Pecten sp.

Fosilní mlž Pecten sp.

 

Glycymeris sp.

Fosilní mlž Glycymeris sp.

 

Language selection here!!!

 

Vermetus sp.

Fosilní mlž Vermetus sp.

 

Linga columbella

Linga columbella fosilní plž .

 

Melanopsis aquensis

Fosilní plž Melanopsis aquensis .

 

Anadara (Arca) sp.

Fosilní mlž Anadara (Arca) sp.

 

Hinia colorata

Fosilní plž Hinia colorata .

 

Calavatula schreibersi

Fosilní plž Calavatula schreibersi .

 

Cerithium sp. ??

Fosilní plž Cerithium sp. ??

 
 
 
 
TOPlist