Mariopteris

Mariopteris Zeiller

Velké listy jsou význačné svou celkovou stavbou. Nedosahují té velikosti jako u diplotmem, známe však vějíře dlouhé až několik desítek centimetrů. Hlavní osa, obvykle mírně, zklikacená, nese střídavě silné řapíky listů, přecházející do listového vřetena, které je vždy souměrně vidlicovitě rozvětveno ve dvě ramena, jež se ještě jednou, ale nesymetricky vidlicovitě dělí ve dvě nestejně dlouhé lichozpeřené části. Olistění všech 4 ramen vyniká značnou nesouměrností, projevující se v úpravě vějířků posledního řádu. Zejména bazální vějířky nebo lístky na katadromní stavbě vřetena vnějších ramen vidlic jsou vždy mohutněji vyvinuty a často nápadně vidlicovitě rozštěpeny. Lístky jsou trojúhlého až oválného tvaru, celokrajné nebo různě vroubkované, zubaté i hlouběji zařezávané. Jsou přisedlé celou bází, někdy jsou mírně sfenopteridicky zaškrceny. Koncové lístky bývají obvykle protaženy ve špičaté úkrojky, někdy jsou redukovány na bičíkovité výběžky. Žilnatina lístků je charakteristická. Je v dolní části zpeřená, se slabou, mírně klikatou střední Žilkou, oddělující v ostrém úhlu vidličnatě dělené postranní žilky, které šikmo dosahují okraje lístků; ve své horní části je sama vidličnatě dělena.

Mariopteridy byly pravděpodobně plazivýmí nebo popínavými rostlinami, které nedosahovaly velkých rozměrů. Jsou to pteridospermy dosud neznámé anatomické stavby, jejichž fruktifikace, také dosud nedostatečně známé, jsou pravděpodobně typu Calathiops.

Mariopteridy známe již ze spodního namuru, největšího rozvoje dosahují ve vestfálu. Jednotlivé druhy se velmi obtížně rozlišují, zvláště máme-li jen menší úlomky. Existuje mezi nimi mnoho přechodných forem a typů, proto si při určováni pomáháme tím, Že podobné formy slučujeme do několika skupin, které jsou charakterizovány určitým typickým druhem. V Ostravsko-karvinské pánvi lze uvažovat zástupce zejména těchto tří skupin:

skupina Mariopteris acuta Brongniart

skupina Mariopteris muricata Schlotheira

skupina Mariopteris latifolia Brongniart

Z ostravsko-karvinského revíru známe zatím pouze zástupce prvých dvou skupin.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

citace knihy: FLÓRA PRODUKTIVNÍHO KARBONU OSTRAVSKO-KARVINSKÉHO REVÍRU

    ÚSTŘEDNÍ  ÚSTAV  GEOLOGICKÝ,Eva Purkyňová,Obálku navrhl Jiří Izera,Redaktora publikace: Marie Puchtová

Technický redaktor: Oldřich Dunka ,Vytiskly Středočeské tiskárny provozovna 113 v Praze,13,00 AA - 13,26 VA - D 13*10192 - ST - 113-1875 61

 Náklad 300 výtisků — 03/11 — I. vydání,63 III

 
 
 
 
TOPlist