KŮŇ - Equus caballus

 

 

Lebka pleistocení kůň.

Stáří Pleistocén - Čtvrtohory  cca 30 000 - 40 000 let .

Lokalita - zaniklá pískovna Malvíny  - Lázně Toušeň  ČR.

 

Čelist pleistocení kůň

Stáří Pleistocén - Čtvrtohory  cca 30 000 - 40 000 let .

Lokalita - zaniklá pískovna Malvíny  - Lázně Toušeň  ČR.

 

 

Koňovití (Equidae) jsou jednou ze tří recentních (žijících) čeledí řádu lichokopytníků.

Na rozdíl od ostatních dvou čeledí mají zachován pouze jediný, třetí prst, z druhého a čtvrtého se zachovaly jen rudimenty (bodcové kosti). Prst je chráněn rohovitým kopytem, zvířata našlapují na okraj kopyta (chodí „po nehtu“).

Všichni koňovití jsou stádní, sociální zvířata, která potřebují kontakt s ostatními jedinci svého druhu. Žijí v malých rodinných skupinách, tvořených hřebcem (zřídka dvěma hřebci) a jejich harémem, klisnami a jejich potomky. Tyto rodinné skupiny jsou velmi stálé, jedinci uvnitř skupiny se dobře znají a trvale zůstávají spolu. Hřebec svůj harém brání před jinými samci.

Rodinné skupiny se volně sdružují do větších i velkých stád.

Výjimku tvoří zebra Grévyho a divoký asijský osel, kde jsou hřebci vázáni na určité území, které brání. Páří se se samicemi, které pravidelně migrují přes toto jejich teritorium.

Většina koňovitých je divokých a nelze je zkrotit. Dva druhy se ale člověku podařilo domestikovat: je to osel domácí (Equus africanus f. asinus) a kůň domácí (Equus caballus f. domesticus)

 

Zimní a letní srst  Koňe Převalského ...

Rozdíl je zřetelný .

 

Kůň Převalského

Kůň Převalského (Equus przewalskii, Poliakov, 1881) neboli kertak(někdy psáno kertag) je jediný žijící předek našeho zdomácnělého koně. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v zoologických zahradách, mj. v Praze. Před několika lety bylo za spolupráce Zoo Praha několik zvířat vypuštěno do volné přírody v Mongolsku, původní oblasti rozšíření koní Převalského, kde se tato skupina úspěšně množí.Další koně by do Mongolska měli být převezeni v červenci 2014.

Kůň Převalského žije v soudružných dlouhodobých stádech, která cestují do velkých vzdáleností vyhledávat potravní zdroje – trávu, listy a pupeny. Typické stádo vede starší klisna a jsou v něm ještě 2–4 další klisny, jejich mláďata a jeden hřebec, který se pohybuje na okraji stáda.[zdroj?] Po březosti trvající 333–345 dní se rodí jedno hříbě.

Historie druhu

Kůň Převalského je pravděpodobně přímým potomkem prakoně Equus caballus. Na území stepí a pouští střední Asie divoký kůň přežíval nerušeně až do doby, kdy zde došlo k rozvoji pastevectví. Pak jej pastevci začali pronásledovat jako konkurenta svých stád dobytka a vybíjet. Zbylo z něj jen několik ojedinělých kusů. Měl tehdy různé označení, Kirgizové jej pojmenovali kertag, Mongolové tachi a Číňani jie-ma.

Druhým z předků dnešních koní byl tarpan, ten však vyhynul.

Znovuobjevení druhu

Až do poloviny 19. století o tomto divokém koni věděli jen mongolští kočovníci, kteří putovávali po okraji pouště Gobi. Jeho objevením pro světovou veřejnost začal dobrodružný lov, který koně Převalského přivedl na pokraj vyhubení. Roku 1879 propátrával Nikolaj Prževalskij, plukovník a kartograf carské ruské armády, okolí hor Tachin Schack. Několikrát přitom zahlédl celá stáda divokých koní, která ale nedokázal identifikovat. Vzpomínky na vzhled těchto koní se nedokázal zbavit, a tak se na ně začal vyptávát místních obyvatel. Jeden lovec mu nakonec přenechal kůži uloveného koně. Przewalski ji odvezl do Moskvy a ukázal ji přírodovědci Poljakovovi. Ten ji prozkoumal, popsal a zaznamenal znaky divokého koně a pojmenoval ho po jeho objeviteli Przewalském.

  • -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
  • Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation
 

Radius vřetení kosti - pleistocení kůň

Stáří Pleistocén - Čtvrtohory  cca 30 000 - 40 000 let .

Lokalita - Polabí -  ČR.

 

hermes - pleistocení kůň

Stáří Pleistocén - Čtvrtohory  cca 30 000 - 40 000 let .

Lokalita - zaniklá pískovna Malvíny  - Lázně Toušeň  ČR.

 

Language selection here!!!

 

Krásné pleistocéní kresby maloval malíř David Berger .

 

Stáří Pleistocén - Čtvrtohory  cca 30 000 - 40 000 let .Lokalita zaniklá pískovna Malvíny  - Lázně Toušeň  ČR.

 

Kůň Převalského

FOTO: M.Zorychta

 

Metacarpus - pleistocéní kůň.

Stáří Pleistocén - Čtvrtohory  cca 30 000 - 40 000 let .

Lokalita - zaniklá pískovna Malvíny  - Lázně Toušeň  ČR.

 
 
 
 
TOPlist