Homo heidelbergensis 

Homo heidelbergensis (Člověk heidelberský, pojmenován podle university v Heidelbergu) žil před 600 - 250 tis. lety (někdy se rozptyl zvětšuje na 700 - 200 tisíc). Dříve byl označován jako Homo sapiens heidelbergensisHomo erectus heidelbergensis, či Homo sapiens paleohungaricus (naleziště Vértesszőlős). Mezi H. heidelbergensis se někdy řadí i Homo steinheimensisH. rhodesiensis a H. capranensis. Podle některých vědců se jedná o nový lidský druh, podle dalších je to nejstarší forma druhu Homo sapiens. Jedna z novějších teorií tvrdí, že se jedná o předchůdce jak Homo neanderthalensis tak Homo sapiens sapiens. Pro H. heidelbergensis je typické výrazné zvětšení mozku oproti Homo ergaster. Kosti lebky jsou poměrně tlusté, silnější než u H. ergaster, ale tenčí než u H. erectus. Kosterní nálezy jsou relativně hojné. Způsob výroby nástrojů byl velmi podobný technologii Acheulean (Acheuléen) druhu Homo erectus.

Stavba těla a chování

Jak Homo antecessor tak Homo heidelbergensis pravděpodobně pocházeli z morfologicky velmi podobného afrického Homo ergaster. Ale protože Homo heidelbergensis měl větší mozkovnu (s typickým objemem 1100–1400 cm³), silnější kostru, vyšší čelo, dokonalejší nástroje a chování, získal speciální druhové vyčlenění. Zástupci druhu ("muži") byli asi 1.75 metru vysocí a v průměru svalnatější než Homo sapiens. Velcí samci mohli vážit okolo 100 kg, průměr byl však podstatně menší: 60–70 kg. Podle profesora Lee R. Bergera z University of Witwatersrand ukazuje množství kostí z nálezů v jižní Africe, že místní populace, které oblast obývaly před 500-300 tisíci lety, dosahovaly obřích rozměrů, často přesahujích 2.13 m.
Opotřebení zubů ukazuje, že byl pravoruký, jako většina moderních lidí.

Sociální chování

Na základě nálezů v Atapuerce (Španělsko) se usuzuje, že H. heidelbergensis mohl být prvním druhem z rodu homo, který pohřbíval své mrtvé a dokonce dával i pohřební dary. Někteří badatelé se domnívají, že H. heidelbergensis podobně jako jeho následovník H. neanderthalensis používal primitivní druh řeči. Žádné formy umění nebyly objeveny, ačkoli v Terra Amata v jižní Francii došlo k nálezu červeného okru, minerálu, z něhož se vyrábělo barvivo používané na malování.

Jazyk

Stavba vnějšího a středního ucha napovídá, že tento druh měl sluchovou vnímavost podobnou moderním lidem a velmi rozdílnou od šimpanzů. Uměl pravděpodobně rozlišovat mnoho různých zvuků. H. heidelbergensis byl blízký příbuzný či dokonce velmi pravděpodobně migrační potomek druhu H. ergaster. Ten je považován za prvního hominida, který uměl hláskovat a na tomto základě mohl H. heidelbergensis rozvinout poněkud sofistikovanější kulturu.

Zbraně

Osm 300 - 400 tisíc let starých dřevěných vrhacích oštěpů bylo nalezeno v Schöningenu v severním Německu. Má se zato, že je zhotovil H. heidelbergensis. Tyto oštěpy jsou skvěle vyvážené a opracované a výborně se s nimi dá házet na velkou vzdálenost. Jedná se o poměrně ojedinělý nález, neboť obecně vrhací zbraně používal ve větší míře až H. sapiens. Ukazuje však, že technologie H. heidelbergensis už byla na poměrně slušné úrovni a že se jednalo o aktivního lovce.

Potrava

Průzkum zubů H. heidelbergensis naznačuje, že jeho potrava sestávala ve větší míře z rostlinné stravy, než je tomu například u neandertálce. Rostliny (kořínky, různé plody a semena) zřejmě zajišťovaly až 80 % energetického příjmu. Nedá se vyloučit i tepelná úprava rostlinné stravy. Z dosavadních nálezů navíc nelze prokázat kanibalismus, který je znám například u Homo antecessor a u neandertálce. Podle nálezů z jihoanglického Boxgrove usuzujeme, že H. heidelbergensis lovil i velká statná zvířata - nosorožceprajelenybizony. Používal k tomu především dřevěné oštěpy, jejichž hroty vytvrzoval v ohni. Ulovená zvířata lovci porcovali, vnitřnosti a morek jedli na místě, svalovinu odnášeli ke své tlupě.

Obydlí

V lokalitě Terra Amata poblíž Nice ve Francii se našly pozůstatky jednoduchých obydlí starých asi 380 000 let. Jednalo se chatrče sestavené z větví zřejmě pokrytých kůží. Konstrukci z vnější strany podpíralo kamení. V chatrčích se našly důkazy po ohni. Jedná se o jeden z nejstarších dokladů používání ohně v Evropě. Obydlí jsou připisována Homo heidelbergensis.

Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation

 

 

Nástroje Homo heidelbergensis

 

Language selection here!!!

 

 

Rekonstrukce vzhledu Homo heidelbergensis

 

Postupná rekonstrukce hlavy člověka heidelberského

 

Oštěp VII z Schöningenu objevený roku 1997

 

Možná podoba chatrče z Terra Amata

 
Replika čelisti z Maueru, první nález druhu Homo heidelbergensis.

 

 

 
 
 
 
TOPlist