FLORISTICKÁ   STRATIGRAFIE   OSTRAVSKO-KARVINSKÉ KAMENNOUHELNÉ   OBLASTI

 

Ostravsko-karvinský uhelný revír leží na jižním výběžku Hornoslezské kamenouhelné pánve. Největší část této pánve se rozkládá na území Polska, spodní karbon, tvořený visé, leží konkordantně v podloží svrchního karbonu. V oblasti ostravsko-karvinského revíru byl zjištěn Jen v malém rozsahu průzkumnými vrty, které pronikly do podloží svrchního karbonu. Rozhraní mezi spodním a svrchním karbonem je v Horním Slezsku stanoveno biostratigraficky (na základě goniatitů), a to tak, že spadá mezi Spodní a svrchní vrstvy bílovecké, do vyškovického horizontu (K. Patteisky 1957). V praxi však bývá mnohdy mylně ztotožňováno rozhraní visé-namur s hranicí uhlonos- nosti, která Je považována za shodnou se stropem mořského patra Stura, kde leží báze ostravského souvrství. Floristicky bývá rozhraní mezi spodním a svrchním karbonem zvláště ve vrtných profilech neurčitelné, poněvadž se zde nejeví žádná výrazná floristická změna. Naopak můžeme ve vrstevním profilu sledovat postupnou změnu spodnokarbonské rostlinné asociace ve svrchnokarbonskou. Pro spodní karbon jsou význačné rody Cardiopteris Sohimper, Rhacopteris Sohimper, Spathulopteris Kidston, Archaeopteridium Kidston, Sphenopteridium Sohimper, Adiantites Goeppert, Asterocalamites Schimper; některé z nich zasahují ještě do hlubších zón spodního namuru. V zásadě je možno provést rozlišení visé do namuru jedině na základě výskytu druhu Sphenopteris (Heterangium) adiantoides Sohlotheim, který je vůdčím druhem pro podstupeň namur A.

Svrchní karbon ve Slezsku tedy začíná podle mezinárodního ustanovení svrchními vrstvami bíloveckými (vrstevní úsek od báze vyškovického horizontu až ke stropu mořského patra Stura). V oblasti ostravsko-karvinského revíru je květena z tohoto bezeslojného souvrství nedostatečně známa, byla popsána jen na výchozech ve slezském kulmu. Obsahuje Ještě hojně kulmské květeny a druhy jako Lyginopteris fragilis Schl., L. dicksonioides Goepp. a L. schoenknechti Stur, Sphenopteris (Heterangium) adiantoides Schl.

Produktivní vrstvy svrchního karbonu jsou tvořeny v revíru dvěma podstatně floristicky odlišnými souvrstvími - ostravským a karvinským.

Souvrství ostravské, jež Je biostratigraficky vymezeno na bázi stropem mořského patra Stura a nahoře stropem mořského patra Gaeblera, se dělí na čtyři jednotky:

 

vrstvy petřkovické

vrstvy hrušovské

vrstvy jaklovecké

vrstvy porubské

 

Paleofloristické poměry ostravského souvrství jsou význačné především mohutným rozvojem lyginopterid, které tvoří podstatné množství všech floristických zbytků. Vedle nich jsou časté nálezy rhodeí a se sphenopterid především druh Sphenopteris (Heteranglum) adiantoides Schl. Hlubší zóny, tj. vrstvy petřkovické a hrušovské (= spodní vrstvy ostravské), obsahují ještě některé prvky kulmské flóry, mnohdy velmi početně zastoupené, zvláště druhy:

 

Asterocalamites scrobiculatus Sohlotheim

Archaeopteridium dawsoni Stur

Archaeopteridium tschermaki Stur

Adiantites antiquus Goeppert

Sphenopteridium dissectum Goeppert

Neuropteris antecedens Stur

Eleutherophyllum mirabile Sternberg

Adiantites oblongifolius Goeppert

 

Přítomností těchto druhů se spodní ostravské vrstvy podstatně liší od svrchních, kam kulmské prvky již nezasahuji.

Pro petřkovické vrstvy je typický výskyt několika nových druhů, jako např.:

 

Lyginopteris stangeri Stur

Alethopteris parva Potonié

Stigmaria stellata Goeppert

Sphenocyclopteridium bertrandi Stockmans-Willière

a několika dalších sphenopterid a lyginopterid.

Zvláště prvý z citovaných druhů se stává velmi hojným v celém ostravském souvrství. Mezi charakteristické druhy pro petřkovické vrstvy náleží:

 

Sphenophyllum tenerrimum Ettingshausen

Pecopteris aspera Brongniart

Cardiopteridium waldenburgense Zimmermann

Adiantites oblongifolius Goeppert

Alloiopteris quercifolia Goeppert

Lyginopteris fragilis Schlotheim

Lyginopteris bermudensiformis Schlotheim

Lyginopteris schoenknechti Stur

Sphenopteris foliolata Stur

Adiantites tenuifolius Schlotheim

Adiantites antiquus Goeppert

Mesocalamites roemeri Goeppert

Lepidodendron veltheimi Sternberg

Lepidodendron volkmannianum Sternberg

Lepidodendron obovatum Sternberg

Lepidophloios laricinus Sternberg

 

Z rhodeí jsou v petřkovických vrstvách zvláště hojné::

 

Rhodea moravica Ettingshausen

Rhodea bifida Lindley et Hutton

Rhodea tenuis Gothan

Rhodea goepperti Ettingshausen

 

Vrstvy hrušovské, které jsou biostratigraficky vymezeny na bázi stropem mořského patra Nanetty a nahoře stropem mořského patra Enny, obsahují ve srovnání s petřkovickými vrstvami podstatně méně druhů kulmské flóry. Hojné jsou lyginopteridy, rozmanité druhy sphenopterid a rhodee. Nad stropem mořského patra Enny mizí všichni typičtí představitelé kulmské květeny, což je velmi charakteristickým znakem pro rozlišení hrušovských vrstev od výše ležících svrchních ostravských. Ty se dělí na vrstvy jaklovecké a parubské. Celkovým charakterem mají květenu mladší než celý

komplex spodcích ostravských vrstev. Především se to projevuje tím, že chybí kulmská flóra a naopak se objevují nové druhy.

Vrstvy jaklovecké, tvořící vrstevní úsek od stropu mořského patra Enny až ke stropu mořského patra Barbory, obsahují hojně nových druhů sphenopterid, některé alethopteridy, neuropteridy, mariopteridy z okruhu M. acuta Brongniart a také lyginopteridy, calamity a lepidophyta.

Vrstvy porubské jsou nahoře biostratigraficky vymezeny stropem mořského patra Gaeblera. Floristicky však tvoří jednotný komplex až do podloží sloje Prokop. Obsahují několik charakteristických druhů, jimiž se tyto vrstvy nápadně liší od ostatní části ostravského souvrství. Jsou to druhy:

 

Lyginopteris porubensis Trapl

Diplotmema kosmanni Gothan

Neuropteris bohdanowiczi Zalleskij

Neuropteris kosmanni Potonié

Sigillaria elegans Brongniart

 

Scházejí zde druhy starší flóry, jako např.:

 

Lepidodendron veltheimi Sternberg

Asterocalamites scrobiculatus Schlotheim

Diplotmema dissectum Brongniart

Rhodea stachei Stur apod.

 

Všechny výčty flóry v jednotlivých vrstvách ostravského souvrství ne¬sporně prokazují jejich spodnonamurské stáří (namur A).

Souvrství karvinské má vzhledem k ostravskému souvrství květenu zcela odlišného rázu. Je význačná především tím, že již neobsahuje lyginopteridy, které byly tak charakteristické pro ostravské souvrství. Místo nich nastupuje v sedlových vrstvách Lyginopteris bauemleri Andrae a v sušských Lyginopteris hoeninghausi Brongniart. Nově se objevuje mnoho nových druhů, zvláště sphenopterid, pecopterid, neuropterid, alethopterid, mariopterid, alloiopterid, sigillarií, lepidodender apod., které se stávají hojnými zvláště ve střední a svrchní části tohoto souvrství. Nápadná změna flóry mezi ostravským a karvinským souvrstvím, jež je dokumentována zánikem celé řady druhů a výskytem řady druhů nových, je vysvětlována floristickým skokem neboli zlomem.

 

Karvinské souvrství se dělí na:

vrstvy sedlové, vrstvy sušské, vrstvy doubravské.

 

Vrstvy sedlové, končící sloji č. 33 karvinského číslování, jsou na flóru poměrně chudé. Vyskytují se v nich tyto nové druhy:

 

Sphenopteris michaeliana Gothan

Mariopteris muricata Schlotheim

Pecopteris plumosa Artis

Pecopteris pennaeformis Brongniart

Alloiopteris essinghi Sternberg

Neuropteris schlehani Stur

Neuropteris gigantea Sternberg

Alethopteris lonchitica Schlotheim

Palmatopteris furcata Brongniart

Cordaites palamaeformis Goeppert

Sigillaria schlotheimi Brongniart

Sphenophyllum cuneifolium Sternberg

Lepidodendron aculeatum Sternberg

Lyginopteris bauemleri Andrae

 

Tyto vrstvy jsou význačné hojným výskytem druhu Neuropteris schlehani Stur, Neuropteris gigantea Sternberg a Mariopteris muricata Schlotheim. Četné jsou také zbytky calamitů a lepidodender. Floristicky odpovídají sedlové vrstvy svrchnímu namuru, a to nejvyšším zónám namuru B a namuru C.

Vrstvy sušské sahají až ke sloji č.16 karv. čísl. Jejich spodní část má flóru podobnou flóře sedlových vrstev, neobsahuje však již druh Sphenopteris michaeliana Gothan, Ve střední části dochází ke značnému rozvoji kapradinovitých a kapraďose-menných rostlin, z plavuňovitých jsou zvláště hojné rhytidolepní sigillarie a lepido-dendra. Početné jsou též zbytky cordaitů. Svrchní sušské vrstvy obsahuji význačný druh Lyginopteris hoeninghausi  Brongniart, který je vůdčím druhem pro vestfal A. Objevuje se poprvé v nadloží sloje č.27 karv. číslování, kam spadá pravděpodobně rozhraní mezi svrchním namurem a vestfálem A. Vedle druhů, které se objevily v sedlových vrstvách, jsou zde nové:

 

Sphenopteris obtusiloba Brongniart

Sphenopteris nummularia Gutbier

Sphenopteris schatzlarensis Stur

Sphenopteris schwerini Stur

Sphenopteris laurenti Andrae

Sphenopteris karvinensis Stur

Sphenopteris frenzli Stur

Sphenopteris rotundifolia Stur

Alloiopteris angustissima Sternberg

Alloiopteris coralloides Gutbier

Lyginopteris hoeninghausi Brongniart

Mariopteris acuta Brongniart

Mariopteris dernoncourti Zeiller

Pecopteris miltoni Artis

Alethopteris decurrens Artis

Neuropteris obliqua Brongniart

Neuropteris larischi Šusta

Psygmophyllum delvali Cambier et Renoir

četné siglllarie, calamity a cordaity

 

Někteří paleontologové uvádějí z hlubších zón ještě poslední výskyt Pecopteris aspera Brongniart. Celkovým charakterem odpovídá flóra sušských vrstev květeně vestfálu A.

Vrstvy doubravské tvoří největší vrstevní úsek produktivního karbonu ostravsko-karvinského revíru. Je jich flóra je stejná jako flóra sušských vrstev - velmi rozmanitá a početná, avšak navíc obsahaje několik nových druhů:

Alethopteris serli Brongniart

Alethopteris valida Boulay

Neuropteris grangeri Brongniart

Neuropteris heterophylla Brongniart

Lonchopteris eschweilleriana Andrea

Lonchopteris bricei Brongniart

Sigillaria boblayi Brongniart

Sigillaria euxina Zeiller

a četné jiné

 

Vrstvami doubravskými končí uhlonosná sedimentace v čs. části Hornoslezské kamenouhelné pánve; stratigraficky vyšší souvrství jsou vyvinuta již jen v její polské části.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

citace knihy: FLÓRA PRODUKTIVNÍHO KARBONU OSTRAVSKO-KARVINSKÉHO REVÍRU

    ÚSTŘEDNÍ  ÚSTAV  GEOLOGICKÝ,Eva Purkyňová,

Obálku navrhl Jiří Izera,Redaktora publikace: Marie Puchtová

Technický redaktor: Oldřich Dunka ,Vytiskly Středočeské tiskárny provozovna 113 v Praze,

13,00 AA - 13,26 VA - D 13*10192 - ST - 113-1875 61

 Náklad 300 výtisků — 03/11 — I. vydání,63 III

 

Language selection here!!!

 

--------------------

Zdeněk V.Špinar . Kniha o pravěku . 2 přepracované vydání . Praha: Albatros . vydáno 1988 . str. 252 . ISBN 13-722-88 14/56

 
 
 
 
TOPlist